Pokud má pacient trpící axiální spondyloartritidou postiženu „pouze“ páteř, tedy jenom osový skelet, hovoříme o axiální formě spondyloartritidy. Zánět na páteři začíná typicky nejdříve v křížokyčleních neboli sakroiliakálních (SI) kloubech. Jde o místo vklínění konce páteře – kosti křížové – do pánevního kruhu. Spojení mezi kostí křížovou a pánevní tvoří kloub, který má ovšem velmi malý rozsah pohybu. Zánět tohoto kloubu se nazývá sakroiliitida, typicky se projevuje právě bolestí v hýždích. Zánět může probíhat nejdříve pouze v některých částech kloubu, časem ale dochází ke srůstu kloubní štěrbiny. Jakmile dojde k její úplné ankylóze, postižený kloub obvykle přestane bolet. Bolest se pak přesouvá do vyšších partií páteře, kde si však zachovává stále svůj zánětlivý charakter. Druhým dominantním příznakem u pacientů s axiální spondyloartritidou je postupné tuhnutí páteře. Kromě sakroiliakálních kloubů dochází poznenáhlu i ke srůstu meziobratlových kloubů a ke zvápenatění vazů podél páteře, a v důsledku toho postupně k omezení hybnosti. Po určitou dobu srůsty páteře ovšem nemusejí působit výraznější omezení celkové hybnosti, a pacient je tak nemusí vůbec vnímat. Tuhnutí páteře obvykle probíhá vzestupnou cestou od sakroiliakálních kloubů přes bederní, hrudní a následně postihuje krční páteř. Potíže často nastávají, až když se choroba dostane do oblasti hrudní páteře, kde může omezovat dechové pohyby hrudního koše, nebo do oblasti krční páteře, kde znemožňuje otáčení hlavy.
Až 50 % pacientů má zánětem současně postiženy kyčle nebo ramena, hovoříme pak o rizomelické (kořenové) formě spondyloartritidy. Postižení kyčelních kloubů vždy znamená, že onemocnění má závažnější průběh. V některých případech však může být postižení kyčelního kloubu prvním projevem onemocnění, ještě před vznikem bolestí zad. Bolesti kyčelního kloubu se objevují nejčastěji vepředu, hluboko v tříselné krajině, někdy mohou přicházet i z boku. Pacienti často mylně udávají bolest v hýždích jako bolest kyčlí, ovšem bolest lokalizovaná v této krajině vychází ze sakroiliakálních kloubů.
Pokud jsou vedle páteře postiženy i periferní klouby (typicky kolena, kotníky, drobné nožní klouby atd.), hovoříme o tzv. periferní neboli skandinávské formě. Nejčastěji se setkáváme se zánětem v oblasti kolen, kotníků nebo drobných nožních kloubů. Postižení kloubů bývá spíše asymetrické a na rozdíl od revmatoidní artritidy postihuje převážně dolní končetiny.
Jedná se o onemocnění, u kterého se doposud nevyvinuly typické změny ankylozující spondylitidy, které lze vidět při RTG vyšetření páteře a kloubů. Tyto změny odhalí až magnetická rezonance (MRI), která je citlivější metodou. Klinické projevy axSpA jako jsou bolest a ztuhlost jsou stejné jako u ankylozující spondylitidy.
Zánětlivé onemocnění páteře, kloubů (nejčastěji sakroiliakálních) a úponu šlach na dolních a horních končetinách potvrzené i RTG vyšetřením.
